Otec a Syn
Starší Christoffel Golden
Sedmdesátník
Ústřední zásadou evangelia Ježíše Krista a jeho moci nás spasit je správné porozumění Otci a Synu.
Milovaní bratři a sestry, jsem velmi vděčný za to, že k vám dnes odpoledne mohu promlouvat během této inspirující generální konference!
Budu mluvit o tématu, které je pro mě nanejvýš posvátné, a nejprve bych chtěl vyjádřit vděčnost za mnoho oddaných křesťanů v průběhu celé historie, k nimž patřili i moji vlastní předkové – francouzští protestanti a irští katolíci. Kvůli své víře a uctívání Boha mnozí z nich obětovali postavení, majetek, a dokonce i život při obraně svého Boha a své víry.1
Jako Svatí posledních dnů a jako křesťané máme rovněž silnou a hlubokou víru v Boha, Věčného Otce, a Jeho Syna, Ježíše Krista. Oddanost Bohu je a navždy bude posvátnou a osobní záležitostí mezi námi a naším Stvořitelem.
Naše úsilí o získání věčného života není ničím jiným než úsilím porozumět tomu, kdo je Bůh, a navrátit se k Němu, abychom s Ním mohli žít. Spasitel se modlil ke svému Otci: „Totoť jest pak věčný život, aby poznali tebe samého pravého Boha, a kteréhož jsi poslal, Ježíše Krista.“2
Dokonce i ve světle tohoto prohlášení samotného Spasitele se převládající názor většiny lidí ohledně povahy Otce a Syna po mnohá staletí zjevně neshoduje s tím, čemu učí svatá písma.
S úctou prohlašujeme, že ústřední zásadou evangelia Ježíše Krista a jeho moci nás spasit je správné porozumění Otci a Synu.3
Důležitost této naprosto základní zásady evangelia Ježíše Krista byla potvrzena Prvním viděním Proroka Josepha Smitha v roce 1820. Prorok napsal: „Spatřil jsem dvě Bytosti, jejichž jas a sláva se vymyká veškerému popisu, stojící nade mnou ve vzduchu. Jedna z nich ke mně promluvila, nazývajíc mne jménem a řekla, ukazujíc na druhou – Toto je můj Milovaný Syn. Slyš jej!“4
Tento zážitek chlapce Josepha, po němž následovala mnohá další vidění a zjevení, nám prozrazuje, že Bůh skutečně existuje; že Otec a Jeho Syn, Ježíš Kristus, jsou dvě samostatné a odlišné bytosti; že člověk je stvořen k obrazu Božímu; že náš Nebeský Otec je doslovným Otcem Ježíše Krista; že Bůh se i nadále zjevuje člověku; a že Bůh je nám stále nablízku a zajímá se o nás a že odpovídá na naše modlitby.
Ačkoli Otec a Syn se ve svatých písmech podobným způsobem zjevují poměrně zřídka, je pozoruhodné, jak moc se První vidění shoduje s jinými událostmi, jež byly ve svatých písmech zaznamenány.
Například v Novém zákoně se dočítáme o posledním svědectví Štěpána před jeho mučednickou smrtí. Řekl: „Aj, vidím, nebesa otevřená a Syna [muže] stojícího na pravici Boží.“5
Když měl apoštol Jan na ostrově Patmos mocné vidění, uzřel „Pána Boha Všemohoucího“6 spolu s Beránkem Božím, který nás „[vykoupil] … krví svou“.7
Nauka o Otci a Synu je rovněž obsahem velkolepého svědectví, které nalezneme v Knize Mormonově, jež stojí po boku Bible svaté. Kniha Mormonova obsahuje zprávu o tom, jak náš Spasitel navštívil Nefity – tehdy v přítomnosti asi 2 500 Nefitů zazněl hlas Otce, který ohlásil vzkříšeného Krista: „Hle, můj Milovaný Syn, v němž se mi dobře zalíbilo a v němž jsem oslavil jméno své – slyšte jej.“8
Ve čtyřech evangeliích se sám Kristus zmiňuje o svém Otci v nebi 160krát, zatímco během své krátké služby mezi Nefity, jež podle záznamů v Knize Mormonově trvala tři dny, se o svém Otci zmiňuje 122krát.
Například v Matoušovi Ježíš říká: „Ne každý, kdož mi říká: Pane, Pane, vejde do království nebeského, ale ten, kdož činí vůli Otce mého, kterýž v nebesích jest.“9
V Janovi Spasitel dosvědčuje: „Nemůžeť Syn sám od sebe nic činiti, jediné což vidí, an Otec činí.“10
A v Lukášovi volá: „Otče, v ruce tvé poroučím ducha svého.“11
Pokaždé, když Pán hovoří o svém Nebeském Otci, činí tak s tou nejhlubší úctou a pokorou.
Doufám, že nedojde k nějakému nedorozumění. Ježíš Kristus je veliký Jehova, Bůh Izraelský a zaslíbený Mesiáš, a díky svému nekonečnému Usmíření je také náš Spasitel a Vykupitel světa. Apoštol Pavel o Něm prohlásil: „Potom bude konec, když [Kristus] vzdá království Bohu a Otci, když [Kristus] vyprázdní všeliké knížatstvo, i všelikou vrchnost i moc.“12
V předvečer Usmíření pronesl Spasitel ke svému Otci nádhernou Přímluvnou modlitbu. Modlil se těmito slovy:
„Ne za tytoť [jinými slovy své apoštoly] pak toliko prosím, ale i za ty, kteříž skrze slovo jejich mají uvěřiti ve mne.
Aby všickni jedno byli, jako ty, Otče, ve mně, a já v tobě, aby i oni v nás jedno byli, aby uvěřil svět, že jsi ty mne poslal.
A já slávu, kterouž jsi mi dal, dal jsem jim, aby byli jedno, jako my jedno jsme.“13
Otec a Syn jsou zcela zjevně samostatné bytosti, které jsou však dokonale sjednoceny v moci a záměru. Tuto jednotu si neosobují jen pro sebe – naopak si přejí, aby stejně jednotní byli všichni ti, kteří se oddaně řídí Jejich přikázáními a jsou jich poslušni.
Jak mohou ti, kteří upřímně hledají Boha, poznat Otce a Syna? Spasitel nám slíbil: „Utěšitel pak, ten Duch svatý, … vás naučí všemu.“14
Když Nefi v Knize Mormonově hovořil o nauce Kristově, prohlásil, že Duch Svatý „svědčí o Otci a Synu.“15
Je pravdou, že moc či vliv Ducha Svatého může podle Pánovy vůle příležitostně pocítit kdokoli, bez ohledu na to, jakého je náboženského vyznání. Ale v plné míře, neboli jako dar, přichází Duch Svatý až poté, co člověk se „srdcem zlomeným a duchem zkroušeným“16 obdržel obřady křtu a daru Ducha Svatého17 vkládáním rukou. Tyto a další posvátné obřady smějí být vykonávány pouze pod vedením a mocí kněžství Božího. V této souvislosti se učíme:
„A toto větší kněžství spravuje evangelium a drží klíč tajemství království, a to klíč poznání Boha.
Tudíž, v obřadech jeho se projevuje moc božskosti.“18
Díváme-li se na nauku o Otci a Synu v pravém světle, zjišťujeme, že se jedná o nauku o věčné rodině. Každá lidská bytost žila již dříve jako duchovní dítě nebeských rodičů,19 přičemž Kristus je v této nebeské rodině Prvorozeným Otcovým.20
A tak je tomu s námi všemi. Jsme děti Nebeského Otce.
President Ezra Taft Benson s prorockým porozuměním uvedl: „Nic nás nepřekvapí více, když projdeme závojem na druhou stranu, než že si uvědomíme, jak dobře známe našeho Otce [v nebi] a jak dobře známá je nám Jeho tvář.“21
Poznal jsem, že jazykem smrtelníka nelze vyjádřit to, co je zjevováno pouze Duchem Svatým a mocí Boží. A v tomto duchu vydávám posvátné svědectví o tom, že náš Věčný Otec a Jeho svatý Syn Ježíš Kristus skutečně žijí, jsou nám nablízku a jsou dobrotiví. Ve jménu Ježíše Krista, amen.