2010–2019
Odvážné rodičovství
Října 2010


Odvážné rodičovství

Svět … skutečně potřebuje odvážné matky a otce, kteří se nebojí mluvit o měřítcích a nebojí se za nimi stát.

Dnes bych rád hovořil k rodičům dospívajících. Vaše bystrá a činorodá mládež je budoucností Církve, a proto je pro protivníka prvořadým cílem. Mnozí z vás, věrné matky a otcové, dnes nasloucháte konferenci a modlíte se o odpovědi, které by vám pomohly vést vaše děti během těchto důležitých let. Má nejstarší vnoučata již také dospěla do tohoto věku, a proto je mi toto téma blízké. Žádní dokonalí rodiče a žádná snadná řešení neexistují, můžeme se však spoléhat na pravdivé zásady.

Téma Vzájemného sdružení Mladých mužů a Mladých žen na rok 2010 bylo vybráno z knihy Jozue. Začíná takto: „Posilni se a [odvahu] měj, neboj se…“ (Jozue 1:9.) Tato slova z písem by byla dobrým tématem i pro rodiče. Svět v těchto posledních dnech skutečně potřebuje odvážné matky a otce, kteří se nebojí mluvit o měřítcích a nebojí se za nimi stát.

Na okamžik si představte, že vaše dcera sedí na kolejích a vy slyšíte, jak v dáli houká vlak. Varovali byste ji, aby šla z kolejí pryč? Nebo byste váhali a obávali se, že by si mohla myslet, že jste přehnaně starostliví? Kdyby vašeho varování nedbala, přemístili byste ji rychle na bezpečné místo? Samozřejmě! Láska, kterou k dceři cítíte, by všechny další ohledy převážila. Její život by pro vás znamenal víc než její dočasná přízeň.

Problémy a pokušení se na naše dospívající řítí rychlostí a silou nákladního vlaku. Prohlášení o rodině nám připomíná, že rodiče jsou zodpovědni za ochranu svých dětí.1 Tím se myslí ochrana duchovní i fyzická.

V Knize Mormonově se dočteme, jak Alma mladší radí svému svéhlavému synovi. Když Korianton sloužil na misii u Zoramitů, dopustil se několika vážných chyb. Alma ho měl tak rád, že si s ním o problému promluvil otevřeně. Vyjádřil své hluboké zklamání nad synovým nemorálním chováním a vysvětlil mu vážné následky hříchu.

Vždy, když Almova odvážná slova čtu, nacházím v nich inspiraci: „A nyní, Duch Páně mi praví: Přikaž dětem svým, aby činily dobro … tudíž ti přikazuji, synu můj, v bázni Boží, aby ses zdržel svých nepravostí.“ (Alma 39:12.) Včasný zásah otce se pro Koriantona stal rozhodujícím okamžikem. Učinil pokání a od té doby sloužil věrně (viz Alma 42:31; 43:1–2).

Srovnejte příklad Almy s příkladem jiného otce z písem, Elího ze Starého zákona. Elí sloužil v Izraeli jako vysoký kněz v době, kdy byl prorok Samuel ještě chlapec. Písma vysvětlují, že Pán Elího přísně pokáral, „nebo znaje, že na se zlořečenství uvodí synové jeho, a však nezbránil jim“ (1. Samuelova 3:13). Elíovi synové nikdy nečinili pokání, a celý Izrael kvůli jejich pošetilosti trpěl. Elíův příběh nás učí o tom, že rodiče, kteří své děti milují, si nemohou dovolit nechat se od nich zastrašit.

Před lety nám na generální konferenci starší Joe J. Christensen připomněl: „Rodičovství není soutěž o to, kdo je populárnější.“2 Ve stejném duchu se vyslovil i starší Robert D. Hales: „Někdy se svých dětí bojíme – bojíme se jim radit, abychom je neurazili.“3

Před lety chtěl náš sedmnáctiletý syn strávit víkend na výletě s přáteli, kteří byli všichni dobří chlapci. Požádal nás o dovolení jet s nimi. Chtěl jsem mu to dovolit, ale měl jsem z toho výletu nepříjemné pocity. Podělil jsem se o své pocity s manželkou, která mě podpořila. „Musíme ten varovný hlas poslechnout,“ řekla.

Náš syn byl samozřejmě zklamaný a zeptal se, proč nechceme, aby jel. Upřímně jsem odpověděl, že nevím. „Mám z toho nepříjemný pocit,“ vysvětlil jsem, „a na to, abych tento pocit ignoroval, tě mám příliš rád.“ Docela mě překvapilo, když odvětil: „Tak dobře, tati. Já to chápu.“

Mladí lidé dokáží pochopit víc, než si uvědomujeme, neboť i oni mají dar Ducha Svatého. Snaží se rozpoznat, kdy k nim Duch hovoří, a sledují náš příklad. Učí se od nás věnovat svým nabádáním pozornost a učí se, že když „mají ohledně něčeho nepříjemné pocity“, je lepší to nedělat.

Je nesmírně důležité, aby oba rodiče byli ve svých rozhodnutích týkajících se dětí jednotni. Pokud má jeden z rodičů z něčeho nepříjemné pocity, neměli by rodiče svolení dát. Má-li kterýkoli z vás nepříjemné pocity z filmu, pořadu v televizi, hry na počítači, večírku, šatů, plavek nebo něčeho na internetu, mějte odvahu navzájem se podpořit a říci ne.

Rád bych se s vámi podělil o dopis jedné zdrcené matky. Její dospívající syn postupně ztratil ducha a přestal být v Církvi aktivní. Vysvětlila, jak se to stalo: „Po celou dobu dospívání jsem si o syna dělala starosti a snažila jsem se mu zabránit v tom, aby hrál na počítači hry plné násilí. Mluvila jsem o tom s manželem a ukazovala jsem mu články v Ensignu a v novinách, které před těmito hrami varovaly. Ale manžel měl pocit, že to nevadí. Říkal, že se syn netoulá a neužívá drogy a že si nemám dělat starosti. Občas jsem synovi schovala ovladače, ale manžel mu je vrátil. Nakonec pro mě bylo snazší to vzdát, … než pořád bojovat. Pevně věřím, že hraní je stejně návykové jako drogy. Udělala bych cokoli, abych ostatní rodiče této zkušenosti ušetřila.“

Bratři a sestry, pokud má váš manžel nebo manželka z něčeho nepříjemné pocity, berte na to ohled. Když si to usnadníte tím, že neřeknete a neuděláte nic, možná tím umožníte zničující chování.

Rodiče mohou dětem ušetřit mnoho bolesti, když je naučí, aby si vážné známosti nechali až na dobu, kdy budou připraveni na manželství. Vytvořit s přítelkyní nebo přítelem pár příliš brzy je nebezpečné. Vytvoření „páru“ přináší citovou důvěrnost, která příliš často vede k důvěrnostem fyzickým. Satan tuto posloupnost zná, a využívá ji ke svým účelům. Udělá vše, co může, aby mladým mužům zabránil sloužit na misii a aby překazil chrámové sňatky.

Je životně důležité, aby rodiče měli odvahu promluvit a zasáhnout, než Satan uspěje. President Boyd K. Packer učil, že „pokud se jedná o morálku, pak máme právo i povinnost pozvednout varovný hlas.“4

Vždy jsem věřil tomu, že pozdě v noci se nestává nic skutečně dobrého a že mladí lidé potřebují vědět, v kolik hodin jsou večer doma očekáváni.

Rodiče, kteří zůstávají vzhůru a čekají, až se jejich děti vrátí domů, projevují mnoho moudrosti. Mladí muži a ženy se rozhodují mnohem lépe, když vědí, že na ně rodiče čekají, aby jim řekli, jaký byl večer, a aby je políbili na dobrou noc.

Dovolte mi vyslovit varování týkající se zvyku, který je v mnoha kulturách běžný. Mluvím o přespávání nebo trávení noci v domově kamaráda. Jako biskup jsem zjistil, že mnoho mladých lidí poprvé porušilo Slovo moudrosti nebo zákon cudnosti právě v rámci přespávání. Velmi často se stávalo, že právě když trávili noc mimo domov, byli poprvé vystaveni pornografii a mívali i své první střetnutí s policií.

Nátlak vrstevníků je mocnější, když jsou děti mimo okruh našeho vlivu a když je jejich obranyschopnost za pozdní noci oslabena. Pokud máte z nějaké noční aktivity nepříjemné pocity, nebojte se svůj vnitřní varovný hlas poslechnout. Když jde o ochranu vašich drahocenných dětí, vždy jednejte s modlitbou.

Od odvážných rodičů se vždy neočekává, že řeknou ne. Rodiče také musejí mít odvahu říci ano radám novodobých proroků. Církevní vedoucí nám radí, abychom ve svém domově zavedli spravedlivé zvyky. Zvažte těchto pět elementárních praktik, které mají moc naši mládež posílit: rodinná modlitba, rodinné studium písem, rodinný domácí večer, společná rodinná večeře a pravidelný osobní pohovor s každým dítětem.

Odvést děti od jejich různých činností a pokleknout spolu jako rodina vyžaduje odvahu. Vypnout televizi a počítač a provádět rodinu každý den stránkami písem také vyžaduje odvahu. Odmítat pozvání druhých na pondělní večery, abyste si tento večer mohli vyhradit pro svou rodinu, vyžaduje odvahu. Nepřeplňovat dny aktivitami, aby rodina mohla být na večeři doma, vyžaduje odvahu a sílu vůle.

Jeden z nejúčinnějších způsobů, jakým můžeme své syny nebo dcery ovlivnit, je radit se s nimi během osobního pohovoru. Pozorným nasloucháním můžeme zjistit, po čem v srdci touží, můžeme jim pomoci stanovit si spravedlivé cíle a podělit se s nimi o duchovní dojmy, které jsme ohledně nich obdrželi. Poskytovat rady vyžaduje odvahu.

Zkuste si představit, jakou by se tato nastupující generace mohla stát, kdyby těchto pět spravedlivých zvyků bylo důsledně dodržováno v každém domově. Naše mládež by mohla být jako Helamanova armáda – nepřemožitelná (viz Alma 57:25–26).

Být rodiči dospívajících je v těchto posledních dnech úkolem přivádějícím k pokoře. Satan a jeho následovníci se snaží tuto generaci skolit; Pán se spoléhá na odvážné rodiče, že ji budou pozvedat. Rodiče, posilněte se a odvahu mějte, nebojte se. (Viz Jozue 1:9.) Vím, že Bůh slyší vaše modlitby a že na ně odpoví. Svědčím, že Pán podporuje odvážné rodiče a že jim žehná. Ve jménu Ježíše Krista, amen.

  1. Viz „Rodina – prohlášení světu,“ Liahona, říjen 2004, 49.

  2. Joe J. Christensen, „Rearing Children in a Polluted Environment,“ Ensign, Nov. 1993, 11.

  3. Robert D. Hales, „S veškerou dobrotivostí něžného otce: Poselství naděje pro rodiny,“ Liahona, květen 2004, 90.

  4. Boyd K. Packer, „Our Moral Environment,“ Ensign, May 1992, 67.