Písma
3. Nefi 27


Kapitola 27

Ježíš jim přikazuje, aby Církev nazývali jeho jménem – Jeho poslání a smírná oběť tvoří základ jeho evangelia – Lidem je přikázáno, aby činili pokání a byli pokřtěni, aby mohli býti posvěceni Duchem Svatým – Mají býti dokonce takovými, jako je Ježíš. Kolem roku 34–35 po Kr.

1 A stalo se, že zatímco učedníci Ježíšovi putovali a kázali věci, jež slyšeli i viděli, a křtili ve jménu Ježíšově, stalo se, že se učedníci shromáždili a aspojili se v mocné modlitbě a bpůstu.

2 A Ježíš se jim opět aukázal, neboť se modlili k Otci v jeho jménu; a Ježíš přišel a stanul uprostřed nich a pravil jim: Čeho si přejete, abych vám dal?

3 A oni mu pravili: Pane, přejeme si, abys nám pověděl jméno, jímž máme nazývati tuto církev; neboť mezi lidem jsou v této záležitosti spory.

4 A Pán jim pravil: Vpravdě, vpravdě pravím vám, proč by měli lidé reptati a příti se o tuto věc?

5 Nečetli písma, jež praví, že musíte na sebe vzíti ajméno Kristovo, což je jméno mé? Neboť tímto jménem budete posledního dne nazváni;

6 A každý, kdo na sebe bere jméno mé a avytrvá do konce, ten bude posledního dne spasen.

7 Tudíž, cokoli budete činiti, máte to činiti ve jménu mém; tudíž máte církev nazývati jménem mým; a máte vzývati Otce ve jménu mém, aby kvůli mně církvi žehnal.

8 A jak by to mohla býti acírkev b, kdyby nebyla nazývána jménem mým? Neboť kdyby byla církev nazývána jménem Mojžíšovým, pak by to byla církev Mojžíšova; nebo kdyby byla nazývána jménem člověka, pak by to byla církev onoho člověka; ale je-li nazývána jménem mým, pak je to církev má, pakliže jsou postaveni na evangeliu mém.

9 Vpravdě pravím vám, že vy jste postaveni na evangeliu mém; tudíž budete nazývati jakékoli věci, jež nazýváte, ve jménu mém; tudíž vzýváte-li Otce pro církev, je-li to ve jménu mém, Otec vás vyslyší;

10 A pakliže je církev postavena na evangeliu mém, pak v ní Otec ukáže své vlastní skutky.

11 Ale není-li postavena na evangeliu mém a je-li postavena na skutcích lidských nebo na skutcích ďáblových, vpravdě pravím vám, na čas mají radost ze skutků svých, a poznenáhlu přijde konec a oni budou aporaženi a uvrženi do ohně, odkud není žádného návratu.

12 Neboť skutky jejich je anásledují, neboť právě pro skutky své jsou poraženi; tudíž pamatujte na věci, jež jsem vám řekl.

13 Vizte, dal jsem vám aevangelium své, a toto je evangelium, které jsem vám dal – že jsem přišel na svět, abych vykonal bvůli Otce svého, protože Otec můj mne poslal.

14 A Otec můj mne poslal, abych mohl býti apozvednut na kříži; a poté, co jsem byl pozvednut na kříži, abych mohl bpřitáhnouti všechny lidi k sobě, aby jako já jsem byl lidmi pozvednut, právě tak byli lidé pozvednuti Otcem, aby stanuli přede mnou, aby byli csouzeni za skutky své, ať byly dobré, nebo ať byly zlé –

15 A z tohoto důvodu jsem byl apozvednut; tudíž podle moci Otcovy přitáhnu všechny lidi k sobě, aby mohli býti souzeni podle skutků svých.

16 A stane se, že každý, kdo činí apokání a je bpokřtěn ve jménu mém, bude naplněn; a cvytrvá-li do konce, vizte, toho budu považovati před Otcem svým za nevinného onoho dne, kdy stanu, abych soudil svět.

17 A ten, kdo do konce nevytrvá, to je ten, kdo bude také poražen a uvržen do ohně, odkud se již nemůže navrátiti, kvůli aspravedlnosti Otcově.

18 A toto je slovo, jež on dal dětem lidským. A z tohoto důvodu plní slova, jež dal, a on nelže, ale plní všechna slova svá.

19 A ažádná nečistá věc nemůže vejíti do království jeho; tudíž nikdo nevejde v bodpočinutí jeho, ledaže to budou ti, kteří comyli šat svůj v krvi mé pro svou víru a pokání ze všech hříchů svých, a pro věrnost svou do konce.

20 Nyní, toto je ono přikázání: Čiňte apokání, všechny končiny země, a pojďte ke mně a buďte bpokřtěni ve jménu mém, abyste mohli býti cposvěceni přijetím Ducha Svatého, abyste mohli posledního dne přede mnou státi dbez poskvrny.

21 Vpravdě, vpravdě, pravím vám, toto je evangelium mé; a vy znáte věci, jež musíte činiti v církvi mé; neboť skutky, jež jste mne viděli činiti, máte činiti také; neboť to, co jste mne viděli činiti, dokonce to máte činiti;

22 Tudíž, činíte-li tyto věci, požehnaní jste, neboť budete pozvednuti posledního dne.

23 Zapište věci, jež jste viděli a slyšeli, kromě těch, jež jsou azakázány.

24 Zapište skutky tohoto lidu, které budou, stejně jako bylo psáno o tom, co bylo.

25 Neboť vizte, z knih, které byly napsány, a které budou napsány, bude tento lid asouzen, neboť z nich budou bskutky jejich lidem oznámeny.

26 A vizte, všechny věci jsou azapsány Otcem; tudíž z knih, které budou napsány, bude svět souzen.

27 A vězte, že avy budete soudci tohoto lidu podle soudu, který vám dám, který bude spravedlný. Tudíž, bjakými lidmi máte býti? Vpravdě pravím vám, dokonce cjako já jsem.

28 A nyní ajdu k Otci. A vpravdě pravím vám, o cokoli budete prositi Otce ve jménu mém, bude vám dáno.

29 Tudíž, aproste, a obdržíte; klepejte, a bude vám otevřeno; neboť ten, kdo prosí, dostává; a tomu, kdo klepe, bude otevřeno.

30 A nyní, vizte, má radost je veliká, až k plnosti, z vás, a také z tohoto pokolení; ano, dokonce i Otec se raduje, a taktéž všichni svatí andělé, z vás a z tohoto pokolení; neboť anikdo z nich není ztracen.

31 Vizte, chtěl bych, abyste rozuměli; neboť mám na mysli ty, kteří jsou z atohoto pokolení bnyní na živu; a nikdo z nich není ztracen; a z nich mám plnost cradosti.

32 Ale vizte, rmoutím se nad ačtvrtým pokolením od tohoto pokolení, neboť ti budou uvedeni do zajetí oním, dokonce jako byl syn zatracení; neboť mne prodají za stříbro a za zlato a za to, co bmol ničí a co zloději mohou prolomiti a krásti. A v onen den je navštívím a vpravdě obrátím skutky jejich na jejich vlastní hlavu.

33 A stalo se, že když Ježíš dokončil tato slova, pravil učedníkům svým: Vcházejte atěsnou branou; neboť těsná je brána a úzká je cesta, která vede k životu, a málo je těch, kteří ji nalézají; ale prostorná je brána a široká cesta, jež vede k smrti, a mnoho je těch, kteří po ní putují, až přijde noc, kdy nikdo nebude moci pracovati.