Hleďte k Ježíši Kristu

Když šel Ježíš, obklopen velikým davem lidí, po ulici nedaleko Kafarnaum¹, žena, kterou už dvanáct let trápilo vážné onemocnění, vztáhla ruku a dotkla se lemu Jeho oděvu. Okamžitě byla uzdravena.²

Písma zaznamenávají, že Ježíš, který pocítil, „že moc [z Něho] vyšla“,³ se obrátil „v zástup“⁴ a „hleděl vůkol, aby ji uzřel, která to učinila“.⁵ „A vidouci ta žena, že by tajno nebylo“,⁶ „padla před ním, a pověděla mu všecku pravdu“.⁷

Ježíš jí řekl: „Dobré mysli buď, dcero, víra tvá tebe uzdravila. Jdiž u pokoji.“⁸

Ježíš Kristus tuto ženu zachránil. Byla uzdravena fyzicky, ale když se Ježíš otočil, aby ji spatřil, vyjádřila svou víru v Něj a On uzdravil její srdce.⁹ Promlouval k ní s láskou, ujistil ji o svém příznivém mínění a požehnal jí svým pokojem.¹⁰

Bratři, jako nositelé svatého kněžství jsme zapojeni do práce na spasení. Vloni Pán vložil vedení této práce přímo na bedra starších v Izraeli.¹¹ Pán nám dal inspirující pověření – máme pracovat se sestrami na tom, abychom poskytovali pastýřskou službu svatějším způsobem, urychlovali shromažďování Izraele na obou stranách závoje, vytvářeli ze svého domova útočiště víry a studia evangelia a připravovali svět na Druhý příchod Ježíše Krista.¹²

Spasitel nám, jako ve všem, ukázal cestu: musíme hledět k Ježíši Kristu a sloužit Mu tak, jak On hleděl ke svému Otci a sloužil Jemu.¹³ Spasitel to Proroku Josephovi řekl takto:

„Hleďte ke mně v každé myšlence; nepochybujte, nebojte se.

Vizte rány, jež probodly bok můj, a také stopy hřebů v rukou a nohou mých; buďte věrní, zachovávejte přikázání má, a zdědíte království nebeské.“¹⁴

V předsmrtelné říši Ježíš svému Otci slíbil, že vykoná Jeho vůli a bude naším Spasitelem a Vykupitelem. Když se Jeho Otec zeptal: „Koho pošlu?“¹⁵ Ježíš odpověděl:

„Zde jsem, pošli mne.“¹⁶

„Otče, staň se vůle tvá a sláva buď tvou na věky.“¹⁷

Ježíš podle tohoto slibu žil celý svůj smrtelný život. S pokorou, mírností a láskou učil nauce svého Otce a konal Jeho dílo s mocí a pravomocí, které mu Otec dal.¹⁸

Ježíš odevzdal Otci své srdce. Řekl:

„Miluji Otce.“¹⁹

„Což jest jemu libého, to já činím vždycky.“²⁰

„[Přišel jsem] ne abych činil vůli svou, ale vůli [Otce], kterýž mne poslal.“²¹

Při svém utrpení v Getsemanech se modlil: „Ale však ne má vůle, ale tvá staň se.“²²

Když Pán vyzývá starší v Izraeli: „Hleďte ke mně v každé myšlence“ a „vizte rány“ v mém vzkříšeném těle, je to výzva odvrátit se od hříchu a světa a obrátit se k Němu, milovat Ho a být Ho poslušen. Je to výzva učit Jeho nauce a konat Jeho dílo Jeho způsobem. Je to tudíž výzva zcela Mu důvěřovat, podrobit svou vůli a odevzdat Mu své srdce a skrze Jeho vykupující moc se stát takovým, jako je On.²³

Bratři, budeme-li hledět k Ježíši Kristu, požehná nám, abychom byli Jeho staršími v Izraeli – pokornými, mírnými, poddajnými, plnými Jeho lásky.²⁴ A my přineseme radost a požehnání Jeho evangelia a Jeho Církve své rodině a bratrům a sestrám na obou stranách závoje.

President Russell M. Nelson nás vyzval, abychom k Ježíši Kristu hleděli právě tímto způsobem: „Takto mocnými učedníky se nestaneme snadno ani automaticky. Musíme svou pozornost upínat na Spasitele a Jeho evangelium. Je duševně náročné snažit se vzhlížet k Němu v každé myšlence. Když to ale děláme, naše pochybnosti a obavy se vytrácejí.“²⁵

Sloveso upínat se je úžasné slovo. Znamená to přimknout se, soustředit se a soustředěně zaměřit.²⁶ Svou pozornost upínáme na Ježíše Krista a Jeho evangelium tím, že žijeme podle svých smluv.

Když podle smluv žijeme, ovlivňují vše, co říkáme a děláme. Vedeme život ve smlouvě²⁷ naplněný prostými, každodenními skutky víry, které nám pomáhají zaměřit se na Ježíše Krista: modlitba vycházející ze srdce v Jeho jménu, hodování na Jeho slovech, obracení se k Němu, když činíme pokání z hříchů, dodržování Jeho přikázání, přijímání svátosti a svěcení Jeho dne sabatu, uctívání v Jeho svatém chrámu tak často, jak můžeme, a používání Jeho svatého kněžství ke službě Božím dětem.

Tyto skutky oddanosti smlouvám otevírají naše srdce a mysl vykupující moci Spasitele a posvěcujícímu vlivu Ducha Svatého. Spasitel mění samotnou naši podstatu řádku za řádkou, my se stáváme čím dál hlouběji obrácenými k Němu a naše smlouvy nám v srdci ožívají.²⁸

Sliby, které dáváme Nebeskému Otci, se stávají skálopevnými závazky, našimi nejhlubšími přáními. Sliby, které nám dává Nebeský Otec, nás naplňují vděčností a radostí.²⁹ Naše smlouvy přestávají být pravidly, kterými se řídíme, a stávají se milovanými zásadami, které nás inspirují a vedou a upínají naši pozornost na Ježíše Krista.³⁰

Tyto skutky oddanosti jsou dostupné všem, mladým či starším. Vy, mladí muži, kteří jste nositeli svatého Aronova kněžství – vše, co jsem dnes večer řekl, se vás týká. Děkuji za vás Bohu. Vykonáváte posvátné obřady a smlouvy, které jsou každý týden k dispozici milionům Svatých posledních dnů. Tím, že připravujete, žehnáte nebo roznášíte svátost; působíte v pastýřské službě; křtíte v chrámu; zvete přátele na akce nebo zachraňujete člena svého kvora, konáte práci na spasení. I vy můžete hledět k Ježíši Kristu a každý den žít podle svých smluv. Slibuji vám, že když tak budete činit, budete nyní důvěryhodnými služebníky Pána a v budoucnu mocnými staršími v Izraeli.

Bratři, vím, že toto vše v nás může vzbuzovat obavy. Pamatujte však prosím na Spasitelova slova: „Nejsemť sám, nebo Otec se mnou jest.“³¹ Právě tak je tomu i s námi. Nejsme sami. Pán Ježíš Kristus a Nebeský Otec nás milují a jsou s námi.³² Díky tomu, že Ježíš hleděl k Otci a vykonal velikou smírnou oběť, můžeme hledět k Ježíši Kristu s jistotou, že nám pomůže.

Nikdo z nás není dokonalý. Někdy uvízneme. Něco odvede naši pozornost nebo ztratíme odvahu. Klopýtáme. Hledíme-li však k Ježíši Kristu s kajícným srdcem, On nás pozvedne, očistí od hříchu, odpustí nám a uzdraví naše srdce. Je trpělivý a laskavý; Jeho vykupující láska nikdy nekončí a nikdy nepomíjí.³³ Pomůže nám žít podle našich smluv a zvelebovat naše povolání starších v Izraeli.

A Otec nám požehná vším, čeho je pro dosažení jeho záměrů zapotřebí – „[dá nám to, co je] na nebi i na zemi, život a světlo, Duch a moc, seslané vůlí Otce skrze Ježíše Krista, jeho Syna.“³⁴

Když nám do života proudí božské světlo a moc, nastávají tři zázračné věci:

Zaprvé – vidíme! Skrze zjevení začneme vidět tak, jak Ježíš viděl onu ženu – díval se pod povrch, do srdce.³⁵ Když vidíme tak, jak vidí Ježíš, žehná nám, abychom ty, kterým sloužíme, milovali Jeho láskou. S Jeho pomocí spatří ti, jimž sloužíme, Spasitele a pocítí Jeho lásku.³⁶

Zadruhé – máme moc kněžství! Máme pravomoc a moc jednat ve jménu Ježíše Krista, „žehnat, vést, chránit, posilovat a uzdravovat druhé“ a působit zázraky ve prospěch těch, které máme rádi, a udržovat manželství a rodinu v bezpečí.³⁷

Zatřetí – Ježíš Kristus kráčí s námi! Jde tam, kam jdeme my. Učí, když my učíme. Utěšuje, když my utěšujeme. Žehná, když my žehnáme.³⁸

Bratři, což nemáme důvod k radosti? Máme! Jsme nositeli svatého kněžství Božího. Budeme-li hledět k Ježíši Kristu, žít podle smluv a upínat pozornost na Něj, budeme společně se sestrami sloužit svatějším způsobem, budeme shromažďovat rozptýlený Izrael na obou stranách závoje, posilovat a pečetit svou rodinu a připravovat svět na Druhý příchod Pána Ježíše Krista. Stane se to. O tom svědčím.

Na závěr se ze srdce modlím, abychom všichni, každý z nás, hleděli k Ježíši Kristu v každé myšlence. Nepochybujte. Nebojte se. Ve jménu Ježíše Krista, amen.