Cennější nade vše

Při své návštěvě Sierry Leone v západní Africe jsem se zúčastnila shromáždění vedeného presidentkou Primárek kůlu. Mariama ho vedla s takovou láskou, přirozeností a jistotou, že by si člověk myslel, že je členkou Církve již dlouho. Mariama však byla obrácena poměrně nedávno.

Její mladší sestra vstoupila do Církve a pozvala Mariamu, aby se s ní zúčastnila církevní lekce. Poselství lekce udělalo na Mariamu hluboký dojem. Lekce byla o zákonu cudnosti. Požádala, aby ji misionáři naučili více, a brzy obdržela svědectví o Proroku Josephu Smithovi. Byla pokřtěna v roce 2014 a její dcera byla pokřtěna minulý měsíc. Představte si to – těmi dvěma základními naukami, jež vedly Mariamu k obrácení, byl zákon cudnosti a Prorok Joseph Smith – dvě zásady, jež se světu často zdají nepodstatné, zastaralé či nesnadné. Mariama však dosvědčila, že ji to přitahovalo jako můru ke světlu. Řekla: „Když jsem našla evangelium, našla jsem sebe.“ Díky božským zásadám objevila svou hodnotu. Duch Svatý jí zjevil, jakou hodnotu má jako dcera Boží.

Nyní se seznámíme se sestrami Singhovými z Indie. Renu, zcela vpravo, která do Církve vstoupila jako první z pěti sester, řekla toto:

„Než jsem se o Církev začala zajímat, neměla jsem pocit, že bych byla nějak důležitá. Byla jsem jen jedním z mnoha lidí a naše společnost ani kultura nás neučila, že jako jednotlivci máme nějakou hodnotu. Když jsem poznala evangelium a zjistila jsem, že jsem dcera Nebeského Otce, změnilo mě to. Náhle jsem se cítila vzácná – Bůh opravdu stvořil mě, mou duši a můj život, tak aby měly hodnotu a poslání.

Než mi evangelium vstoupilo do života, vždy jsem se druhým snažila dokázat, že jsem nějak důležitá. Když jsem se ale dozvěděla, že jsem dcera Boží, už jsem nikomu nemusela nic dokazovat. Věděla jsem, že jsem důležitá. … Nikdy si nemyslete, že nemáte hodnotu.“

President Thomas S. Monson to řekl dokonale, když citoval tato slova: „Cenou duše je její schopnost stát se takovou, jako je Bůh.“¹

Nedávno jsem byla požehnána setkáním s další mladou ženou, která chápe tutéž pravdu. Jmenuje se Taiana. Poznala jsem ji v jedné dětské nemocnici v Salt Lake City. Když byla na druhém stupni základní školy, diagnostikovali jí rakovinu. Osmnáct měsíců statečně bojovala svou bitvu, než před několika týdny zemřela. Taiana byla plná světla a lásky. Byla známa svým nakažlivým úsměvem a gestem obou palců zdvižených nahoru. Když se jí lidé ptali: „Proč ty, Taiano?“ odpovídala: „Proč ne já?“ Taiana se snažila stát se takovou jako Spasitel, kterého velmi milovala. Během návštěv u Taiany jsem poznala, že zná svou božskou hodnotu. Znalost, že je Boží dcera, jí dodávala klid a odvahu čelit své nesmírně těžké zkoušce tak pozitivně, jak to činila.

Mariama, Renu a Taiana nás učí, že každá z nás jednotlivě získá od Ducha potvrzení své božské hodnoty. Skutečná znalost, že jste dcera Boží, ovlivní každou oblast vašeho života a povede vás při službě, kterou každý den odvádíte. President Spencer W. Kimball to vysvětlil nádherným způsobem:

„Bůh je váš Otec. Miluje vás. On a vaše matka v nebi si vás cení nade všechno. … Jste jedinečné. Jediné svého druhu, stvořené z věčné inteligence, jež vám dává nárok na věčný život.

Ať ve vaší mysli není žádné pochybnosti ohledně vaší hodnoty jako jednotlivce. Celým záměrem plánu evangelia je poskytnout příležitost každé z vás dosáhnout svého nejvyššího potenciálu, čímž je věčný pokrok a možnost božství.“²

Dovolte mi zdůraznit potřebu rozlišovat mezi dvěma důležitými pojmy: hodnota a být něčeho hodny. Neznamenají totéž. Duchovní hodnota znamená, že si sebe ceníme tak, jako si nás cení Nebeský Otec, a ne tak, jak si nás cení svět. Naše hodnota byla určena již před naším příchodem na zemi. „Boží láska je nekonečná a vytrvá na věky.“³

Naopak jsme-li něčeho hodny, dosahujeme toho poslušností. Zhřešíme-li, můžeme být něčeho méně hodny, ale nikdy nejsme méně hodnotné! Pokračujeme v pokání a dál se snažíme být jako Ježíš, ale naše hodnota je nedotčena. Jak učil president Brigham Young: „Ten nejmenší, nejnižší duch nyní na zemi … má hodnotu světů.“⁴ Ať se stane cokoli, vždy máme v očích Nebeského Otce hodnotu.

Kolik z nás navzdory této nádherné pravdě občas bojuje s negativními myšlenkami a pocity ve vztahu k sobě? Já ano. Je to snadná past. Satan je otcem všech lží, zvláště co se týče nesprávného chápání naší vlastní božské podstaty a účelu. Smýšlíme-li o sobě pohrdavě, neposlouží nám to. Naopak je to pro nás překážkou. Jak jsme často učeny: „Bez vašeho souhlasu vás nikdo nedonutí cítit se méněcenně.“⁵ Můžeme přestat srovnávat své slabé stránky se silnými stránkami druhých. „Porovnávání je zlodějem radosti.“⁶

Pán nás naopak ujišťuje, že máme-li ctnostné myšlenky, požehná nám jistotou, dokonce takovou jistotou, díky níž budeme vědět, kdo skutečně jsme. Ještě nikdy nebylo důležitější dbát Jeho slov. „Nechť ctnost zdobí myšlenky tvé neustále,“ řekl. „Potom bude růsti sebedůvěra tvá v přítomnosti Boží; a … Duch Svatý bude stálým společníkem tvým.“⁷

Pán zjevil Proroku Josephu Smithovi ještě tuto pravdu: „Ten, kdo přijímá od Boha, nechť uznává, že je to od Boha; a nechť se z toho raduje, že je Bohem uznán hodným to přijmouti.“⁸ Když pociťujeme Ducha, jak uvádí tento verš, uvědomujeme si, že to, co pociťujeme, přichází od našeho Nebeského Otce. Projevujeme Mu vděčnost a velebíme Ho za to, že nám požehnal. Pak se radujeme, že jsme považovány za hodné to obdržet.

Představte si, že jednoho rána čtete písma a Duch vám tiše našeptává, že to, co čtete, je pravda. Dokážete Ducha rozpoznat a být šťastné, že jste pocítily Jeho lásku a byly jste hodny toto obdržet?

Matky, možná klečíte vedle svého čtyřletého dítěte, když se modlí před spaním. Jak mu nasloucháte, proběhne vámi určitý pocit. Pocítíte teplo a pokoj. Je to jen letmý pocit, ale uvědomíte si, že právě v tomto okamžiku jste považovány za hodné ho obdržet. Jen zřídkakdy, pokud vůbec, obdržíme velké duchovní projevy; ale často si můžeme vychutnat příjemné našeptávání Ducha Svatého, jenž nám potvrzuje naši duchovní hodnotu.

Pán vysvětlil vztah mezi naší hodnotou a Jeho velkou smírnou obětí takto:

„Pamatujte, cena duše je veliká v očích Božích.

Neboť, vizte, Pán, váš Vykupitel, vytrpěl smrt v těle; pročež on vytrpěl bolest všech lidí, aby všichni lidé mohli činiti pokání a přijíti k němu.“⁹

Sestry, díky tomu, co pro nás udělal, jsme s ním spojeny poutem lásky.¹⁰ Pán řekl: „A Otec můj mne poslal, abych mohl býti pozvednut na kříži; a poté, co jsem byl pozvednut na kříži, abych mohl přitáhnouti všechny lidi k sobě.“¹¹

Král Beniamin také vysvětlil toto spojující pouto s naším Spasitelem: „A hle, vytrpí pokušení a bolest těla, hlad, žízeň a únavu, dokonce více, nežli člověk může vytrpěti, aniž by mu to přivodilo smrt; neboť viz, krev poteče z každého póru, tak veliká bude úzkost jeho pro zlovolnost a ohavnosti lidu jeho.“¹² Toto utrpení a důsledky tohoto utrpení naplňují naše srdce láskou a vděčností. Starší Paul E. Koelliker učil: „Když odstraníme rušivé vlivy, které nás táhnou ke světu, a použijeme svobodu jednání k tomu, abychom hledali Boha, otevíráme srdce celestiálním silám, jež nás přitahují k Němu.“¹³ Je-li láska, již pociťujeme ke Spasiteli a tomu, co pro nás udělal, větší než energie, kterou věnujeme slabostem, pochybnostem o sobě či zlozvykům, pak nám Pán pomůže překonat to, co nám v našem životě způsobuje utrpení. Zachraňuje nás před námi samými.

Ráda bych znovu zdůraznila: je-li přitahování světa silnější než naše víra a důvěra ve Spasitele, pak toto přitahování světa pokaždé převládne. Rozhodneme-li se soustředit na své negativní myšlenky a pochybnosti o své hodnotě, místo abychom se držely Spasitele, je stále těžší pociťovat vnuknutí Ducha Svatého.

Sestry, nenechme se zmást ohledně toho, kdo jsme! Ač je často snazší být duchovně pasivní než vynaložit duchovní úsilí a pamatovat na svou božskou identitu a přijímat ji, nemůžeme si tuto slabost v těchto posledních dnech dovolit. Kéž jsme jako sestry „[věrné] v Kristu; … kéž [nás] Kristus pozvedne a kéž jeho utrpení a smrt … a jeho milosrdenství a shovívavost a naděje na jeho slávu a věčný život spočívá v [naší] mysli na věky“.¹⁴ Až nás Spasitel pozvedne výše, uvidíme jasněji nejen to, kdo jsme, ale také to, že jsme Mu blíž, než jsme si kdy představovaly. V posvátném jménu Ježíše Krista, amen.