1 A já, Abraham, jsem měl Urim a Thumim, které mi Pán, můj Bůh, dal v Uru Kaldejských;

2 A viděl jsem hvězdy, že byly velmi veliké a že jedna z nich byla nejblíže k trůnu Božímu; a byly mnohé veliké, jež byly blízko ní;

3 A Pán mi řekl: Tyto jsou řídící; a jméno té veliké je Kolob, protože je blízko mne, neboť já jsem Pán, tvůj Bůh: Umístil jsem ji, aby řídila všechny ty, které náležejí ke stejnému řádu jako ta, na níž stojíš.

4 A Pán mi řekl, skrze Urim a Thumim, že Kolob je po způsobu Páně, podle časů svých a období v otočeních svých; že jedno otočení je pro Pána den, podle jeho způsobu počítání, a to je jeden tisíc let podle času určeného té, na níž stojíš. Toto je počítání Pánova času podle počítání Koloba.

5 A Pán mi řekl: Planeta, jež je menším světlem, menším než to, které má panovati dnu, totiž tím světlem, které má panovati noci, je výše neboli větší než ta, na níž stojíš, z hlediska počítání, neboť se pohybuje v řádu pomalejším; to je v pořádku, protože stojí nad zemí, na níž stojíš, tudíž počítání jejího času není tak mnohé co do jejího počtu dní a měsíců a roků.

6 A Pán mi řekl: Nyní, Abrahame, tyto dvě skutečnosti existují, viz, oči tvé to vidí; je ti dáno, abys znal časy počítání, a ustanovený čas, ano, ustanovený čas země, na níž stojíš, a ustanovený čas většího světla, které je umístěno, aby panovalo dni, a ustanovený čas menšího světla, které je umístěno, aby panovalo noci.

7 Nyní, ustanovený čas menšího světla je delším časem co do počítání jeho než počítání času země, na níž stojíš.

8 A kde tyto dvě skutečnosti existují, tam bude další skutečnost nad nimi, to jest, bude další planeta, jejíž počítání času bude ještě delší;

9 A tak bude počítání času jedné planety nad jinou, až přijdeš do blízkosti Kolobu, kterýžto Kolob je podle počítání Pánova času; kterýžto Kolob je umístěn v blízkosti trůnu Božího, aby řídil všechny ty planety, které náležejí stejnému řádu jako ta, na níž stojíš.

10 A je ti dáno, abys znal ustanovený čas všech hvězd, které jsou ustanoveny, aby dávaly světlo, až přijdeš blízko k trůnu Božímu.

11 Tedy já, Abraham, jsem mluvil s Pánem, tváří v tvář, jako jeden člověk mluví s druhým; a řekl mi o dílech, jež ruce jeho učinily;

12 A řekl mi: Synu můj, synu můj (a ruka jeho byla vztažena), viz, ukáži ti tato všechna. A položil ruku svou na oči mé a já jsem uviděl ony věci, které ruce jeho učinily, kterých bylo mnoho; a množily se před očima mýma a nemohl jsem viděti konec jejich.

13 A řekl mi: Toto je Šinea, což je slunce. A řekl mi: Kokob, což je hvězda. A řekl mi: Olea, což je měsíc. A řekl mi: Kokabim, což znamená hvězdy neboli všechna veliká světla, která byla na obloze nebe.

14 A bylo to v noční době, kdy Pán promlouval ke mně tato slova: Rozmnožím tebe a símě tvé po tobě, jako tyto; a jestliže nemůžeš spočítati počet písku, takový bude počet semene tvého.

15 A Pán mi řekl: Abrahame, ukazuji ti tyto věci dříve, nežli půjdete do Egypta, abyste mohli oznamovati všechna tato slova.

16 Jestliže existují dvě věci a jedna je nad druhou, budou větší věci nad nimi; tudíž Kolob je největší ze všech Kokabim, které jsi viděl, protože je nejblíže u mne.

17 Nyní, jestliže jsou dvě věci, jedna nad druhou, a měsíc nad zemí, potom může býti, že planeta nebo hvězda může existovati nad ním; a není ničeho, co si Pán, tvůj Bůh, uloží do srdce svého učiniti, kromě toho, co učiní.

18 Nicméně on učinil větší hvězdu; podobně, také, jestliže jsou dva duchové a jeden by byl inteligentnější než druhý, přec tito dva duchové, přestože jeden je inteligentnější než druhý, nemají žádný počátek; existovali dříve, nebudou míti žádný konec, budou existovati potom, neboť jsou gnolaum neboli věční.

19 A Pán mi řekl: Existují tyto dvě skutečnosti, že jsou dva duchové, jeden je inteligentnější než druhý; bude jiný inteligentnější než oni; já jsem Pán, tvůj Bůh, já jsem inteligentnější, než oni všichni.

20 Pán, tvůj Bůh, poslal anděla svého, aby tě osvobodil z rukou kněze Elkenova.

21 Já přebývám uprostřed nich všech; nyní, tudíž, jsem sestoupil k tobě, abych ti oznámil díla, která ruce mé učinily, v čemž moudrost má převyšuje je všechny, neboť panuji nahoře v nebesích a dole na zemi, ve veškeré moudrosti a prozíravosti, nad všemi inteligencemi, jež oči tvé viděly od počátku; sestoupil jsem na počátku do středu všech inteligencí, které jsi viděl.

22 Nyní, Pán ukázal mně, Abrahamovi, inteligence, jež byly zorganisovány dříve, nežli byl svět; a mezi všemi těmi byly mnohé z ušlechtilých a velikých;

23 A Bůh viděl tyto duše, že byly dobré, a stál uprostřed nich a řekl: Tyto učiním vládci svými; neboť stál mezi těmi, již byli duchové, a viděl, že jsou dobří; a řekl mi: Abrahame, ty jsi jeden z nich; ty jsi byl vyvolen dříve, nežli ses narodil.

24 A stál mezi nimi jeden, jenž byl jako Bůh, a řekl těm, kteří byli s ním: Půjdeme dolů, neboť je tam prostor, a vezmeme z těchto látek a učiníme zemi, na níž tito budou moci přebývati;

25 A budeme je tím zkoušeti, abychom viděli, budou-li činiti všechny věci, jež jim Pán, jejich Bůh, přikáže;

26 A těm, kteří zachovají svůj první stav, bude přidáno; a ti, kteří svůj první stav nezachovají, nebudou míti slávu ve stejném království s těmi, kteří svůj první stav zachovají; a ti, kteří zachovají svůj druhý stav, budou míti slávu přidanou na hlavu svou na věky věků.

27 A Pán řekl: Koho pošlu? A jeden, jako Syn Muže, odpověděl: Zde jsem, pošli mne. A jiný odpověděl a řekl: Zde jsem, pošli mne. A Pán řekl: Pošlu prvního.

28 A druhý se rozhněval a svůj první stav nezachoval; a onoho dne ho následovali mnozí.