1 V církvi jsou dvě kněžství, totiž Melchisedechovo a Aronovo, zahrnující Levítské kněžství.

2 To, proč se první nazývá Melchisedechovo kněžství, je proto, že Melchisedech byl tak veliký vysoký kněz.

3 Před jeho dnem se nazývalo Svatým kněžstvím podle řádu Syna Božího.

4 Ale z ohledu neboli z úcty ke jménu Nejvyšší Bytosti, aby se vyhnuli příliš častému opakování jména jeho, oni, církev, nazvali v dávných dnech ono kněžství podle Melchisedecha neboli kněžstvím Melchisedechovým.

5 Všechny další pravomoci nebo úřady v církvi jsou přídavky k tomuto kněžství.

6 Ale jsou dvě oddělení neboli hlavní části – jedno je kněžství Melchisedechovo a druhé je Aronovo neboli kněžství Levítské.

7 Úřad staršího náleží pod kněžství Melchisedechovo.

8 Melchisedechovo kněžství má za všech věků světa právo předsednictví a má moc a pravomoc nad všemi úřady v církvi, aby řídilo duchovní věci.

9 Předsednictvo vysokého kněžství podle řádu Melchisedechova má právo úřadovati ve všech úřadech v církvi.

10 Vysocí kněží podle řádu kněžství Melchisedechova mají právo úřadovati ve svém vlastním postavení pod vedením předsednictva při řízení duchovních věcí a také v úřadu staršího, kněze (Levítského řádu), učitele, jáhna a člena.

11 Starší má právo úřadovati na jeho místě, když vysoký kněz není přítomen.

12 Vysoký kněz a starší mají říditi duchovní věci v souladu se smlouvami a přikázáními církve; a mají právo úřadovati ve všech těchto úřadech církve, když žádné vyšší autority nejsou přítomny.

13 Druhé kněžství se nazývá kněžství Aronovo, protože bylo předáno Aronovi a semeni jeho po všechna pokolení jejich.

14 To, proč je nazýváno menším kněžstvím, je proto, že je přídavkem k většímu neboli Melchisedechovu kněžství a má moc pro poskytování vnějších obřadů.

15 Biskupstvo je předsednictvem tohoto kněžství a drží jeho klíče neboli pravomoc.

16 Žádný muž nemá zákonné právo na tento úřad, aby držel klíče tohoto kněžství, ledaže je doslovný potomek Aronův.

17 Ale jelikož vysoký kněz kněžství Melchisedechova má pravomoc úřadovati ve všech menších úřadech, může úřadovati v úřadu biskupa, když nemůže býti nalezen žádný doslovný potomek Aronův, pod podmínkou, že je povolán a ustanoven a vysvěcen k této moci rukama Předsednictva kněžství Melchisedechova.

18 Mocí a pravomocí vyššího neboli Melchisedechova kněžství je držeti klíče všech duchovních požehnání církve –

19 Míti výsadu přijímání tajemství království nebeského, míti pro sebe nebesa otevřená, stýkati se se všeobecným shromážděním a s církví Prvorozeného a těšiti se ze společenství a přítomnosti Boha Otce a Ježíše, prostředníka nové smlouvy.

20 Mocí a pravomocí menšího neboli Aronova kněžství je držeti klíče služby andělů a vykonávati vnější obřady, literu evangelia, křest pokání na odpuštění hříchů, v souladu se smlouvami a přikázáními.

21 Je nutné, aby ze středu neboli z těch, kdož jsou vysvěceni k různým úřadům v těchto dvou kněžstvích, pocházeli nebo byli určeni presidenti nebo předsedající úředníci.

22 Z Melchisedechova kněžství tři předsedající vysocí kněží, vyvoleni orgánem, určeni a vysvěceni k tomuto úřadu a podpořeni důvěrou, vírou a modlitbou církve, tvoří kvorum předsednictva Církve.

23 Dvanáct cestujících rádců je povoláno, aby byli dvanácti apoštoly neboli zvláštními svědky jména Kristova na celém světě – takto se liší od jiných úředníků v církvi v povinnostech svého povolání.

24 A tvoří kvorum, rovné v pravomoci a moci třem presidentům dříve zmíněným.

25 Sedmdesát je také povoláno, aby kázali evangelium a aby byli zvláštními svědky pohanům a na celém světě – takto se liší od jiných úředníků v církvi v povinnostech svého povolání.

26 A oni tvoří kvorum v pravomoci rovné pravomoci dvanácti zvláštních svědků neboli apoštolů právě jmenovaných.

27 A každé rozhodnutí učiněné kterýmkoli z těchto kvor musí býti učiněno jednomyslným hlasem jejich; to je, každý člen v každém kvoru musí souhlasiti s jeho rozhodnutími, aby rozhodnutí jejich měla stejnou moc neboli platnost, jednoho jako druhého –

28 Většina může tvořiti kvorum, když okolnosti znemožňují, aby tomu bylo jinak –

29 Pokud tomu tak není, rozhodnutí jejich nejsou oprávněna ke stejným požehnáním, k jakým byla oprávněna rozhodnutí kvora tří presidentů za stara, kteří byli vysvěceni podle řádu Melchisedechova a byli spravedlivými a svatými muži.

30 Rozhodnutí těchto kvor nebo kteréhokoli z nich mají býti činěna s veškerou spravedlivostí, se svatostí a pokorou srdce, s mírností a strpením a s vírou a ctností a poznáním, zdrženlivostí, trpělivostí, zbožností, bratrskou laskavostí a pravou láskou;

31 Protože je přislíbeno, budou-li se tyto věci při nich rozhojňovati, nebudou neplodní v poznání Pána.

32 A v případě, že jakékoli rozhodnutí těchto kvor je učiněno v nespravedlivosti, může býti předloženo všeobecnému shromáždění několika kvor, která tvoří duchovní autority církve; jinak proti rozhodnutí jejich nemůže býti odvolání.

33 Dvanáct je Cestující předsedající vysokou radou, aby úřadovali ve jménu Páně pod vedením Předsednictva Církve, v souladu s ustanovením nebe; aby budovali církev a usměrňovali veškeré záležitosti její ve všech národech, za prvé pro pohany a za druhé pro Židy.

34 Sedmdesát má jednati ve jménu Páně pod vedením Dvanácti neboli cestující vysoké rady při budování církve a usměrňování veškerých záležitostí jejích ve všech národech, nejprve pro pohany a potom pro Židy –

35 Dvanáct je vysláno a drží klíče, aby otevírali dveře hlásáním evangelia Ježíše Krista, a nejprve pohanům a potom Židům.

36 Stálé vysoké rady v kůlech Sionu tvoří kvorum rovné v pravomoci v záležitostech církve, ve všech rozhodnutích svých, kvoru předsednictva nebo cestující vysoké radě.

37 Vysoká rada v Sionu tvoří kvorum rovné v pravomoci v záležitostech církve, ve všech rozhodnutích svých, radám Dvanácti v kůlech Sionu.

38 Povinností cestující vysoké rady je povolati Sedmdesát, když potřebují pomoc, aby plnili různá povolání pro kázání a poskytování evangelia, namísto kohokoli jiného.

39 Povinností Dvanácti, ve všech velikých odbočkách církve, je vysvěcovati evangelické služebníky, jak jim budou určeni zjevením –

40 Řád tohoto kněžství byl stvrzen, aby byl předáván z otce na syna, a po právu náleží doslovným potomkům vyvoleného semene, jemuž byla zaslíbení učiněna.

41 Tento řád byl ustanoven ve dnech Adamových a přecházel po linii následujícím způsobem:

42 Z Adama na Seta, jenž byl vysvěcen Adamem ve věku šedesáti devíti let a byl jím požehnán tři roky před jeho (Adamovou) smrtí a obdržel zaslíbení Boží skrze otce svého, že potomstvo jeho bude vyvoleno Pánem a že bude ochraňováno do konce země;

43 Protože on (Set) byl dokonalým mužem a podoba jeho byla přesnou podobou otce jeho natolik, že se zdál býti jako otec ve všech věcech a pouze věkem svým mohl býti od něj rozlišen.

44 Enos byl vysvěcen ve věku sto a třicet čtyři let a čtyři měsíce rukou Adamovou.

45 Bůh zavolal na Kainana v pustině ve čtyřicátém roce věku jeho; a on se setkal s Adamem při putování na místo Šedolamak. Byl stár osmdesát sedm let, když obdržel vysvěcení své.

46 Mahalaleel byl stár čtyři sta a devadesát šest let a sedm dní, když byl vysvěcen rukou Adamovou, který mu také požehnal.

47 Jared byl stár dvě stě let, když byl vysvěcen pod rukou Adamovou, který mu také požehnal.

48 Enoch byl stár dvacet pět let, když byl vysvěcen pod rukou Adamovou; a bylo mu šedesát pět a Adam mu požehnal.

49 A on viděl Pána a chodil s ním a byl neustále před tváří jeho; a chodil s Bohem tři sta a šedesát pět let, což ho učinilo starým čtyři sta a třicet let, když byl přenesen.

50 Matuzalém byl stár jedno sto let, když byl vysvěcen pod rukou Adamovou.

51 Lámech byl stár třicet dva let, když byl vysvěcen pod rukou Setovou.

52 Noé byl stár deset let, když byl vysvěcen pod rukou Matuzalémovou.

53 Tři roky před smrtí svou Adam svolal Seta, Enose, Kainana, Mahalaleela, Jareda, Enocha a Matuzaléma, kteřížto byli všichni vysocí kněží, se zbytkem potomstva svého, jež bylo spravedlivé, do údolí Adam-ondi-Ahman a tam jim udělil své poslední požehnání.

54 A ukázal se jim Pán a oni povstali a velebili Adama a nazývali ho Michalem, knížetem, archandělem.

55 A Pán poskytl Adamovi útěchu a pravil mu: Ustanovil jsem tě, abys byl v čele; vzejde z tebe množství národů a ty jsi kníže nad nimi na věky.

56 A Adam povstal uprostřed společenství; a přestože byl sehnutý věkem, jsa plný Ducha Svatého, předpovídal vše, co se přihodí potomstvu jeho až do posledního pokolení.

57 Tyto věci byly všechny zapsány v Knize Enochově a v příhodném čase budou dosvědčeny.

58 Povinností Dvanácti je také vysvěcovati a uspořádávati všechny další úředníky církve, v souladu se zjevením, které říká:

59 Církvi Kristově v zemi Sion jako dodatek k církevním zákonům ohledně církevních záležitostí –

60 Vpravdě, pravím vám, praví Pán zástupů, musí nezbytně býti předsedající starší, aby předsedali těm, kdož mají úřad staršího;

61 A také kněží, aby předsedali těm, kdož mají úřad kněze;

62 A také učitelé, aby předsedali těm, kdož mají úřad učitele, podobným způsobem, a také jáhnové –

63 Pročež, od jáhna k učiteli a od učitele ke knězi a od kněze ke staršímu, jednotlivě jak jsou určeni podle smluv a přikázání církve.

64 Potom přichází vysoké kněžství, jež je největší ze všech.

65 Pročež, musí nezbytně býti, aby byl určen jeden z vysokého kněžství, aby předsedal kněžství, a bude nazýván presidentem vysokého kněžství Církve;

66 Neboli jinými slovy předsedajícím vysokým knězem vysokého kněžství Církve.

67 Od něhož pochází vykonávání obřadů a požehnání církvi, vkládáním rukou.

68 Pročež, úřad biskupa mu není roven; neboť úřad biskupa je pro řízení všech časných věcí;

69 Nicméně biskup musí býti vyvolen z vysokého kněžství, pokud není doslovným potomkem Aronovým;

70 Neboť pokud není doslovným potomkem Aronovým, nemůže držeti klíče onoho kněžství.

71 Nicméně, vysoký kněz, to jest podle řádu Melchisedechova, může býti ustanoven k řízení časných věcí, maje znalost o nich skrze Ducha pravdy;

72 A také aby byl soudcem v Izraeli, aby vyřizoval záležitosti církve, aby seděl u soudu s přestupníky podle svědectví, tak jak mu bude předloženo podle zákonů, a to za pomoci rádců svých, které si vyvolil nebo vyvolí ze starších církve.

73 Toto je povinností biskupa, jenž není doslovným potomkem Aronovým, ale byl vysvěcen k vysokému kněžství podle řádu Melchisedechova.

74 Tedy bude soudcem, a to všeobecným soudcem mezi obyvateli Sionu nebo v kůlu Sionu nebo v jakékoli odbočce církve, kde bude ustanoven k této službě, dokud hranice Sionu nebudou rozšířeny a nebude nutno míti další biskupy nebo soudce v Sionu nebo někde jinde.

75 A nakolik budou ustanoveni další biskupové, budou působiti ve stejném úřadu.

76 Ale doslovný potomek Aronův má zákonné právo na předsednictví tohoto kněžství, na klíče této služby, jednati v úřadu biskupa nezávisle, bez rádců, kromě případu, kdy je souzen president vysokého kněžství, podle řádu Melchisedechova, seděti jako soudce v Izraeli.

77 A rozhodnutí každé z těchto rad bude v souladu s přikázáním, které říká:

78 Opět, vpravdě, pravím vám, nejdůležitější záležitosti církve a nejobtížnější případy církve, nakolik není dosaženo uspokojení s rozhodnutím biskupa nebo soudců, bude to předáno a postoupeno radě církve, předsednictvu vysokého kněžství.

79 A předsednictvo rady vysokého kněžství bude míti moc povolati další vysoké kněze, a to dvanáct, aby pomáhali jako rádci; a tak předsednictvo vysokého kněžství a rádci jeho budou míti moc rozhodnouti na základě svědectví podle zákonů církve.

80 A po tomto rozhodnutí to nebude více připomínáno před Pánem; neboť toto je nejvyšší rada církve Boží a konečné rozhodnutí ohledně sporů v duchovních záležitostech.

81 Žádná osoba patřící do církve není vyňata z této rady církve.

82 A nakolik president vysokého kněžství učiní přestupek, bude v paměti před všeobecnou radou církve, které bude pomáhati dvanáct rádců vysokého kněžství;

83 A rozhodnutí jejich na hlavu jeho bude koncem sporů ohledně něho.

84 Tedy nikdo nebude vyňat ze spravedlnosti Boží a ze zákonů jeho, aby všechny věci mohly býti konány v pořádku a ve vážnosti před ním, podle pravdy a spravedlivosti.

85 A opět, vpravdě pravím vám, povinností presidenta úřadu jáhna je předsedati dvanácti jáhnům, zasedati s nimi v radě a učiti je povinnostem jejich a vzdělávati jeden druhého, jak je to dáno podle smluv.

86 A také povinností presidenta úřadu učitelů je předsedati dvaceti čtyřem učitelům a zasedati s nimi v radě a učiti je povinnostem úřadu jejich, jak dáno ve smlouvách.

87 Také povinností presidenta kněžství Aronova je předsedati čtyřiceti osmi kněžím a zasedati s nimi v radě, učiti je povinnostem úřadu jejich, jak je dáno ve smlouvách –

88 Tímto presidentem má býti biskup; neboť toto je jedna z povinností tohoto kněžství.

89 Opět, povinností presidenta úřadu starších je předsedati devadesáti šesti starším a zasedati s nimi v radě a učiti je podle smluv.

90 Toto předsednictvo je odlišné od předsednictva sedmdesáti a je zamýšleno pro ty, kteří necestují do celého světa.

91 A opět, povinností presidenta úřadu vysokého kněžství je předsedati celé církvi a býti jako Mojžíš –

92 Vizte, zde je moudrost; ano, býti vidoucím, zjevovatelem, překladatelem a prorokem, maje všechny dary Boží, které Bůh uděluje hlavě církve.

93 A je to podle vidění ukazujícího řád Sedmdesáti, že mají míti sedm presidentů, aby jim předsedali, vyvolených z počtu sedmdesáti;

94 A sedmý president z těchto presidentů má předsedati těm šesti;

95 A těchto sedm presidentů má vyvoliti dalších sedmdesát kromě těch prvních sedmdesáti, k nimž náležejí, a mají jim předsedati;

96 A také dalších sedmdesát, až sedmkrát sedmdesát, jestliže to práce na vinici nutně vyžaduje.

97 A těchto sedmdesát má býti cestujícími služebníky, pro pohany nejprve a také pro Židy.

98 Kdežto ostatní úředníci církve, kteří nenáležejí ke Dvanácti ani k Sedmdesáti, nepodléhají zodpovědnosti cestovati mezi všemi národy, ale mají cestovati tak, jak jim okolnosti dovolí, přestože mohou zastávati stejně vysoké a zodpovědné úřady v církvi.

99 Pročež, nechť každý muž se učí povinnostem svým a nechť se učí jednati v úřadu, do něhož je určen, ve vší píli.

100 Ten, kdo je nedbalý, nebude považován za hodna toho, aby obstál, a ten, kdo se neučí povinnostem svým a neprokazuje, že je hoden uznání, nebude považován za hodna toho, aby obstál. Tak jest. Amen.