1 A nyní, stalo se, že Alma, který uprchl před služebníky krále Noéma, činil pokání ze svých hříchů a nepravostí a skrytě obcházel lid a počal učiti slovům Abinadiovým –

2 Ano, o tom, co přijde, a také o vzkříšení mrtvých a vykoupení lidu, což se stane mocí a utrpením a smrtí Kristovou a jeho vzkříšením a vystoupením do nebe.

3 A tolik, kolik chtělo naslouchati jeho slovu, on učil. A učil je skrytě, aby se to nedoneslo ke králi. A mnozí jeho slovům uvěřili.

4 A stalo se, že tolik, kolik mu uvěřilo, šlo na místo, jež se nazývalo Mormon a obdrželo své jméno od krále a bylo na hranicích země a bývalo čas od času zamořeno divou zvěří.

5 Nyní, v Mormonu byl pramen čisté vody a Alma se tam uchýlil, neboť blízko vody tam byla houština nízkých stromů, kde se přes den ukrýval před pátráním královým.

6 A stalo se, že tolik, kolik mu věřilo, tam chodilo naslouchati jeho slovům.

7 A stalo se po mnoha dnech, že na místě Mormonu se shromáždil značný počet, aby naslouchal slovům Almovým. Ano, shromáždili se všichni, kteří věřili v jeho slovo, aby mu naslouchali. A on je učil a kázal jim o pokání a o vykoupení a o víře v Pána.

8 A stalo se, že jim pravil: Vizte, zde jsou vody Mormonu (neboť tak byly nazývány) a nyní, jelikož si přejete přijíti do stáda Božího a býti nazýváni lidem jeho a jste ochotni nésti si navzájem břemena svá, aby byla lehká;

9 Ano, a jste ochotni truchliti s těmi, kteří truchlí; ano, a utěšovati ty, kteří mají útěchy zapotřebí, a státi jako svědkové Boží za všech dob a ve všech věcech a na všech místech, kde můžete býti, až do smrti, abyste mohli býti Bohem vykoupeni a počítáni mezi ty z prvního vzkříšení, abyste mohli míti věčný život –

10 Nyní, pravím vám, je-li toto přání srdce vašeho, co máte proti tomu, abyste byli pokřtěni ve jménu Páně na svědectví před ním, že jste vstoupili do smlouvy s ním, že mu budete sloužiti a že budete zachovávati přikázání jeho, aby na vás mohl hojněji vylévati Ducha svého?

11 A nyní, když lidé uslyšeli tato slova, radostí tleskali a zvolali: Toto je přání našeho srdce.

12 A nyní, stalo se, že Alma vzal Helama, který byl jedním z prvních, a šel a vstoupil do vody a zvolal: Ó Pane, vylij Ducha svého na služebníka svého, aby mohl vykonati toto dílo se svatostí v srdci.

13 A když pravil tato slova, Duch Páně spočíval na něm a on pravil: Helame, křtím tě, maje pravomoc od Všemohoucího Boha, na svědectví, že jsi vstoupil do smlouvy, že mu budeš sloužiti, dokud nezemřeš co do smrtelného těla; a kéž na tebe vylije Ducha Páně; a kéž ti udělí věčný život skrze vykoupení Krista, kterého připravil od založení světa.

14 A poté, co Alma pravil tato slova, jak Alma, tak Helam se pohřbili do vody; a povstali a radujíce se, vyšli z vody jsouce naplněni Duchem.

15 A opět, Alma vzal dalšího a šel do vody podruhé a pokřtil ho jako toho prvního, jen on sám se již do vody nepohřbil.

16 A tímto způsobem pokřtil každého, kdo přišel na místo Mormon; a bylo jich co do počtu okolo dvou set a čtyř duší; ano, a byli pokřtěni ve vodách Mormonu a byli naplněni milostí Boží.

17 A od té doby nadále se nazývali církví Boží neboli církví Kristovou. A stalo se, že kdokoli byl pokřtěn mocí a pravomocí Boží, byl připojen k jeho církvi.

18 A stalo se, že Alma, maje pravomoc od Boha, vysvětil kněze; a to, na každých padesát z jejich počtu vysvětil jednoho kněze, aby jim kázal a aby je učil o věcech týkajících se království Božího.

19 A přikázal jim, že nemají učiti ničemu, kromě těch věcí, jimž učil on a jež byly promlouvány ústy svatých proroků.

20 Ano, dokonce jim přikázal, že nemají kázati ničeho, kromě pokání a víry v Pána, který vykoupil svůj lid.

21 A přikázal jim, že mezi nimi nemá býti sváru, ale že mají vyhlížeti kupředu jednostejně majíce jednu víru a jeden křest a majíce srdce svá spojena v jednotě a ve vzájemné lásce.

22 A takto jim přikázal kázati. A tak se stali dětmi Božími.

23 A přikázal jim, že mají dodržovati sabatní den a světiti jej a také že mají každý den vzdávati díky Pánu, svému Bohu.

24 A také jim přikázal, že kněží, které vysvětil, si mají vydělávati na živobytí svýma vlastníma rukama.

25 A v každém týdnu byl jeden den, který byl vyhrazen k tomu, aby se shromažďovali, aby učili lid a aby uctívali Pána, svého Boha, a také aby se tak často, jak to bylo v jejich moci, scházeli.

26 A kněží neměli svým živobytím záviseti na lidu; ale měli za svou práci dostávati milost Boží, aby mohli síliti v Duchu, majíce poznání Boží, aby mohli učiti s mocí a pravomocí od Boha.

27 A opět Alma přikázal, aby lid církve udílel ze jmění svého, každý podle toho, co měl; jestliže měl hojněji, měl udíleti hojněji; a od toho, kdo měl jen málo, jen málo mělo býti požadováno; a tomu, kdo neměl, mělo býti dáno.

28 A tak měli udělovati ze svého jmění skrze svou vlastní svobodnou vůli a dobrá přání vůči Bohu i těm kněžím, kteří byli v nouzi, ano, i každé potřebné, nahé duši.

29 A toto jim pravil, přikázav mu tak Bůh; a oni kráčeli zpříma před Bohem udělujíce si navzájem jak časně, tak duchovně, podle svých potřeb a svého nedostatku.

30 A nyní, stalo se, že toto vše se událo v Mormonu, ano, u vod Mormonu, v lese, který byl blízko vod Mormonu; ano, místo Mormon, vody Mormonu, les Mormon, jak krásné jsou očím těch, kteří tam došli poznání Vykupitele svého; ano, a jak jsou požehnáni, neboť budou na věky pěti k chvále jeho.

31 A tyto věci se udály na hranicích země, aby se nedonesly ke králi.

32 Ale vizte, stalo se, že král, objeviv hnutí mezi lidem, vyslal své služebníky, aby je sledovali. Tudíž v den, kdy se shromáždili, aby naslouchali slovu Páně, byli králi vyzrazeni.

33 A nyní, král pravil, že Alma podněcuje lid ke vzpouře proti němu; tudíž vyslal své vojsko, aby jej zničilo.

34 A stalo se, že Alma a lid Páně byli obeznámeni s příchodem králova vojska; tudíž vzali své stany a své rodiny a odešli do pustiny.

35 A bylo jich co do počtu okolo čtyř set a padesáti duší.