1 A nyní, stalo se, že Zenif předal království Noémovi, jednomu ze svých synů; tudíž Noé počal vládnouti na jeho místě; a nekráčel po cestách svého otce.

2 Neboť vizte, nezachovával přikázání Boží, ale kráčel podle přání svého vlastního srdce. A měl mnoho manželek a souložnic. A způsobil, že jeho lid se dopouštěl hříchu a činil to, co je ohavné v očích Páně. Ano, a dopouštěli se smilstev a všeliké zlovolnosti.

3 A uložil daň jako jednu pátou část ze všeho, co vlastnili, pátou část ze zlata jejich a ze stříbra jejich a pátou část ze zifu jejich a z mědi jejich a z mosazi jejich a železa jejich; a pátou část z krmného dobytka jejich; a také pátou část ze všeho zrna jejich.

4 A toto vše pobíral, aby uživil sebe a své manželky a své souložnice; a také své kněze a jejich manželky a jejich souložnice; tak pozměnil záležitosti království.

5 Neboť odstranil všechny kněze, kteří byli vysvěceni jeho otcem, a vysvětil na jejich místě nové, takové, kteří byli povýšeni v pýše srdce svého.

6 Ano, a tak byli podporováni ve své lenosti a ve svém modlářství a ve svých smilstvech daněmi, jež král Noé uložil svému lidu; tak lid převelice pracoval, aby podporoval nepravost.

7 Ano, a také se stal modlářským, protože byl oklamán marnými a lichotivými slovy krále a kněží; neboť k němu promlouvali lichotivé věci.

8 A stalo se, že král Noé postavil mnoho nádherných a prostorných staveb; a ozdobil je jemnou prací ze dřeva a všelikými drahocennými věcmi, zlatem a stříbrem a železem a mosazí a zifem a mědí;

9 A také si postavil prostorný palác a v jeho středu trůn, a to vše bylo z vybraného dřeva a ozdobeno zlatem a stříbrem a drahocennými věcmi.

10 A také nechal dělníky své vypracovati všeliké jemné práce uvnitř zdí chrámu, z vybraného dřeva a z mědi a z mosazi.

11 A místa, jež byla vyhrazena pro vysoké kněze a jež byla nade všemi jinými místy, ozdobil ryzím zlatem; a dal před nimi postaviti opěradlo, aby mohli nechati tělo své a ruce své na něm spočinouti, zatímco budou promlouvati k jeho lidu lživá a marná slova.

12 A stalo se, že postavil v blízkosti chrámu věž; ano, velmi vysokou věž, dokonce tak vysokou, že se mohl postaviti na její vrchol a přehlédnouti zemi Šilom a také zemi Šemlon, kterou vlastnili Lamanité; a mohl dokonce přehlížeti celou zemi okolní.

13 A stalo se, že dal v zemi Šilom postaviti mnohé stavby; a dal postaviti velikou věž na pahorku severně od země Šilom, což bylo útočiště pro děti Nefiovy v době, kdy uprchly ze země; a tak nakládal s bohatstvím, jež získával zdaněním svého lidu.

14 A stalo se, že ulpíval svým srdcem na svém bohatství a trávil čas prostopášným životem se svými manželkami a se svými souložnicemi; a stejně tak i jeho kněží trávili čas se svými nevěstkami.

15 A stalo se, že po zemi založil vinice; a postavil vinné lisy a vyráběl víno v hojnosti; a tudíž se stal pijanem vína, a také jeho lid.

16 A stalo se, že Lamanité počali napadati jeho lid, jeho malé počty, a pobíjeti je na jejich polích, a když pečovali o svá stáda.

17 A král Noé vyslal stráže okolo země, aby je zadržely; ale nevyslal dostatečný počet, a Lamanité je napadli a zabili je a odehnali mnohá jejich stáda ze země; tak je Lamanité počali ničiti a projevovati vůči nim svou nenávist.

18 A stalo se, že král Noé proti nim vyslal svá vojska a byli zahnáni zpět neboli ona je zahnala na nějaký čas zpět; tudíž, vrátili se a radovali se ze své kořisti.

19 A nyní, pro toto veliké vítězství byli povýšeni v pýše srdce svého; chlubili se svou vlastní silou a pravili, že jejich padesát by se mohlo postaviti proti tisícům Lamanitů; a tak se chlubili a měli potěšení z krve a z prolévání krve svých bratří, a to pro zlovolnost svého krále a svých kněží.

20 A stalo se, že mezi nimi byl muž, který se jmenoval Abinadi; a vyšel mezi ně a počal prorokovati řka: Vizte, tak praví Pán a tak mi přikázal řka: Jdi a řekni tomuto lidu, tak praví Pán – Běda tomuto lidu, neboť já jsem viděl ohavnosti jejich a zlovolnost jejich a smilstva jejich; a nebudou-li činiti pokání, navštívím je v hněvu svém.

21 A nebudou-li činiti pokání a neobrátí-li se k Pánu, svému Bohu, vizte, vydám je do rukou nepřátel jejich; ano, budou uvedeni do poroby; a budou sužováni rukou nepřátel svých.

22 A stane se, že poznají, že já jsem Pán, jejich Bůh, a jsem Bůh horlivý, navštěvující nepravosti lidu svého.

23 A stane se, že nebude-li tento lid činiti pokání a neobrátí-li se k Pánu, svému Bohu, bude uveden do poroby; a žádný ho nevysvobodí, leda by to byl Pán, Všemohoucí Bůh.

24 Ano, a stane se, že až ke mně budou volati, budu pomalý k vyslyšení volání jejich; ano, a strpím, aby byli biti nepřáteli svými.

25 A nebudou-li činiti pokání v žíni a popelu a nebudou-li volati mocně k Pánu, svému Bohu, nevyslyším modlitby jejich, ani je nevysvobodím ze strastí jejich; a tak praví Pán a tak mi přikázal.

26 Nyní, stalo se, že když k nim Abinadi promluvil tato slova, rozhněvali se na něho a snažili se ho připraviti o život; ale Pán ho vysvobodil z rukou jejich.

27 Nyní, když král Noé slyšel slova, jež Abinadi promlouval k lidu, také se hněval; a pravil: Kdo je Abinadi, že já a můj lid bychom jím měli býti souzeni, nebo kdo je ten Pán, který přivede na můj lid tak velikou strast?

28 Přikazuji vám, abyste Abinadiho přivedli sem, abych ho mohl zabíti, neboť pravil tyto věci, aby podnítil můj lid, aby se jeden na druhého hněvali, a aby vyvolal mezi mým lidem sváry; tudíž ho zabiji.

29 Nyní, oči lidí byly zaslepeny; tudíž, zatvrdili srdce své proti slovům Abinadiovým a od té doby nadále se ho snažili zajmouti. A král Noé zatvrdil srdce své proti slovu Páně a nečinil pokání ze svých zlých činů.