1 A nyní, promlouvám o křtu. Vizte, starší, kněží a učitelé byli pokřtěni; a nebyli pokřtěni, ledaže přinesli vhodné plody, že jsou toho hodni.

2 Ani nepřijali ke křtu nikoho, pokud nepřišel se srdcem zlomeným a duchem zkroušeným a nedosvědčil církvi, že činil opravdově pokání ze všech svých hříchů.

3 A nikdo nebyl přijat ke křtu, ledaže na sebe vzal jméno Kristovo, maje odhodlání sloužiti mu až do konce.

4 A poté, co byli přijati ke křtu a zapůsobila na ně moc Ducha Svatého a očistila je, byli počítáni mezi lid církve Kristovy; a jejich jména byla zaznamenána, aby na ně mohlo býti pamatováno a aby mohli býti vyživováni dobrým slovem Božím, aby je udržovalo na správné cestě a aby je neustále udržovalo bdělé v modlitbě, spoléhajíce se jedině na zásluhy Kristovy, který je původcem i dokonavatelem víry jejich.

5 A církev se často scházela, aby se postili a modlili a aby jeden s druhým mluvili o blahu svých duší.

6 A scházeli se často, aby přijímali chléb a víno na památku Pána Ježíše.

7 A přísně dbali na to, aby mezi nimi nebyla žádná nepravost; a kdokoli byl přistižen, že páchá nepravost, a tři svědkové církve ho odsoudili před staršími, a jestliže nečinil pokání a nepřiznal se, bylo jeho jméno vymazáno a nebyl počítán mezi lid Kristův.

8 Ale kolikráte s opravdovým záměrem činili pokání a usilovali o odpuštění, tolikráte jim bylo odpuštěno.

9 A jejich shromáždění byla církví vedena podle působení Ducha a mocí Ducha Svatého; neboť jak je moc Ducha Svatého vedla, ať kázati nebo nabádati nebo se modliti nebo prositi nebo zpívati, tak činili.