Kapitola 15
Ježíš oznamuje, že zákon Mojžíšův je v něm naplněn – Nefité jsou ony další ovce, o kterých mluvil v Jeruzalémě – Pro nepravost Pánův lid v Jeruzalémě neví o rozptýlených ovcích Izraele. Kolem roku 34 po Kr.
1 A nyní, stalo se, že když Ježíš dokončil tato slova, rozhlédl se po zástupu a pravil jim: Vizte, slyšeli jste to, čemu jsem učil, nežli jsem vystoupil k Otci svému; tudíž, každého, kdo na tato slova má pamatuje a činí podle nich, pozvednu posledního dne.
2 A stalo se, že když Ježíš pravil tato slova, vycítil, že jsou mezi nimi někteří, kteří se podivují a říkají si, co si přeje ohledně zákona Mojžíšova; neboť neporozuměli slovům, že staré věci pominuly a že všechny věci jsou nové.
3 A on jim pravil: Nepodivujte se, že jsem vám pravil, že staré věci pominuly a že všechny věci jsou nové.
4 Vizte, pravím vám, že zákon, který byl dán Mojžíšovi, je naplněn.
5 Vizte, já jsem ten, který zákon dal, a já jsem ten, který učinil smlouvu s lidem svým Izraelem; tudíž, ve mně je zákon naplněn, neboť jsem přišel, abych zákon naplnil; tudíž je mu konec.
6 Vizte, neruším proroky, neboť všichni ti, kteří nebyli naplněni ve mně, vpravdě pravím vám, všichni budou naplněni.
7 A proto, že jsem vám pravil, že staré věci pominuly, neruším to, co bylo promlouváno o věcech, jež přijdou.
8 Neboť vizte, smlouva, kterou jsem učinil s lidem svým, není ještě zcela naplněna; ale zákon, který byl dán Mojžíšovi, ve mně končí.
9 Vizte, já jsem zákon a světlo. Hleďte ke mně a vytrvejte do konce a budete žíti; neboť tomu, kdo vytrvá do konce, dám věčný život.
10 Vizte, dal jsem vám přikázání; tudíž přikázání má zachovávejte. A toto je zákon i proroci, neboť oni vpravdě svědčili o mně.
11 A nyní, stalo se, že když Ježíš promluvil tato slova, řekl oněm dvanácti, které vyvolil:
12 Vy jste učedníky mými; a jste světlem tomuto lidu, který je zbytkem domu Jozefova.
13 A vizte, toto je země dědictví vašeho; a Otec ji dal vám.
14 A nikdy mi Otec nedal přikázání, abych to řekl bratřím vašim v Jeruzalémě.
15 Ani mi nikdy Otec nedal přikázání, abych jim pověděl o jiných kmenech domu Izraele, které Otec vyvedl ze země.
16 Otec mi přikázal, abych jim pověděl pouze toto:
17 Že mám další ovce, které nejsou z tohoto stáda; i ty musím přivésti a ony uslyší hlas můj; a bude jedno stádo a jeden pastýř.
18 A nyní, pro tvrdošíjnost a nevíru oni slovům mým neporozuměli; tudíž mi Otec přikázal, abych jim o této věci více neřekl.
19 Ale vpravdě pravím vám, že Otec mi přikázal, a já vám to říkám, že vy jste byli odděleni z prostředku jejich pro nepravost jejich; tudíž pro nepravost svou o vás nevědí.
20 A vpravdě opět vám pravím, že i jiné kmeny od nich Otec oddělil; a pro nepravost svou o nich nevědí.
21 A vpravdě pravím vám, že vy jste ti, o kterých jsem pravil: Mám další ovce, které nejsou z tohoto stáda; i ty musím přivésti a ony uslyší hlas můj; a bude jedno stádo a jeden pastýř.
22 A oni mi nerozuměli, neboť se domnívali, že to jsou pohané; neboť neporozuměli, že pohané mají býti obráceni skrze kázání jejich.
23 A nerozuměli mi, když jsem pravil, že ony uslyší hlas můj; a neporozuměli mi, že pohané nikdy nemají uslyšeti hlas můj – že se jim nemám projeviti, leda skrze Ducha Svatého.
24 Ale vizte, vy jste slyšeli hlas můj, a také jste mne viděli; a jste ovce moje a jste počítáni mezi ty, které mi Otec dal.